James 1

Pozdrav

1Jakub,
Sk 1,13; 12,17
otrok
Ř 1,1!; 2Pt 1,1; Ju 1,1; Zj 1,1
Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav
Sk 15,23; 23,26
dvanácti kmenům,
L 22,30; Sk 26,7; Zj 7,4
které jsou v rozptýlení.
ř.: diaspoře; J 7,35; Sk 8,4p; 1Pt 1,1

2

Radujte se ze zkoušek, žádejte moudrost

Pokládejte za velikou
ř.: veškerou
radost,
Mt 5,12; Sk 5,41; 2K 12,10; Fp 2,17; He 10,34
moji bratři,
[toto oslovení je v tomto krátkém dopise 15×; Sk 1,15p]
když upadnete do rozličných pokušení.
n.: zkoušek; v. 12; He 11,36; 1Pt 1,6; 2Pt 2,9; Zj 2,10
3Víte, že zkoušení
2K 13,7; 1Pt 1,7
vaší víry
v. 6; 2,1; 5,15; He 11,1p
působí vytrvalost.
5,11; Ř 5,3n; 2K 6,4; 2Te 1,4; He 10,36; 2Pt 1,6; Zj 13,10
4A vytrvalost ať má dokonalý výsledek,
ř.: skutek / dílo
abyste byli dokonalí
n.: zralí; 3,2; Mt 5,48; Fp 3,15; Ko 4,12; He 10,14
a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
5Nedostává–li se někomu z vás moudrosti,
3,17; 1Kr 3,12; Př 1,2; 9,10; Sk 6,3; Ko 1,9
ji žádá
Mt 7,7; 1J 3,22
od Boha, který dává
1Kr 5,9; Ž 51,8; Da 1,17
všem štědře
Ř 10,12; 1Tm 6,17
a nevyčítá, a bude mu dána.
6Ať však žádá ⌈ve víře⌉
n.: s důvěrou; 4,3; Mt 21,21
a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje,
Mt 14,31; 28,17; L 24,38; Sk 10,20; Ř 4,20; 14,23; Fp 2,14
podobá se mořské vlně,
Ju 1,13
hnané a zmítané větrem.
Ef 4,14
7Ať si takový
ř.: onen
člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;
8je to muž nerozhodný,
4,8; n.: dvojí mysli / rozdělených zájmů (srv. 1Kr 18,21; Ž 119,113; Iz 29,13; Oz 10,2); ř. dipsychos (= dvojí duše)
nestálý ⌈ve všem, co činí⌉.
ř.: ve všech svých cestách; Př 3,6

9Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení
1S 2,8; L 14,11
10a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy:
1Pt 1,24
11vyjde slunce se svým žárem
Mt 20,12
a vysuší
Mt 13,6
trávu, její květ opadne
Iz 40,6n
a krása jeho
n.: jejího
vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v ⌈tom, co činí⌉.
ř.: svých cestách; Ž 73,18—20; L 12,16—21

12Blahoslavený
v. 25; Ž 1,1p; Mt 5,3; Ř 4,8; 1Pt 3,14; Zj 1,3
muž, který snáší zkoušku,
n.: pokušení
neboť když se osvědčí, dostane věnec
1K 9,25; 2Tm 4,8; 1Pt 5,4; Zj 2,10!
života, jejž [Pán] zaslíbil
Tt 1,2
těm, kdo ho milují.
2,5; Ž 145,20; Ř 8,28; 1K 2,9; 8,3; 1Pt 1,8
13Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: 'Jsem pokoušen od Boha.' Bůh nemůže být pokoušen ⌈ke zlému⌉
n.: zlými věcmi
a sám také nikoho nepokouší.
14Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí.
Ř 7,8; 13,14; 1K 7,9; 1Te 4,5; 2Pt 3,3; Ju 1,16
15Žádostivost pak počne
Jb 15,35; Iz 59,4
a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
Ř 5,12; 6,23; Gn 4,6nn

16Nemylte se,
1K 6,9; 15,33; Ga 6,7
moji milovaní
v. 19; 2,5; Ř 12,19
bratři.
17Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry,
3,15
sestupuje
ř.: sestupující
od Otce světel, u něhož není proměny
Mal 3,6
ani ⌈zatmění z odvrácení⌉.
n.: zatmění, jako při změně postavení nebeských těles
18On se rozhodl a zplodil
J 1,13; 1K 4,15; 1Pt 1,3
nás slovem pravdy,
2K 6,7!
abychom byli jakousi prvotinou
Jr 2,3; Ř 16,5; 1K 15,23; Zj 14,4
jeho
pl., množné číslo (plurál)
stvoření.

19

V tichosti přijímejte Slovo a čiňte je

⌈Víte to⌉,
var.: A tak
moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání,
Kaz 4,17; Mt 11,15
ale pomalý k mluvení,
Př 10,19; 13,3; 18,13
pomalý k hněvu.
Ex 34,6; Př 14,29; 16,32; Kaz 7,9; Mt 5,22; 1K 13,4
20Neboť lidským hněvem
Nu 20,11n; ř.: hněvem muže
se Boží spravedlnost nevypůsobí.
21Proto odložte
Ef 4,22!
veškerou nečistotu
Ga 5,19; Ko 3,5
a přemíru špatnosti
Sk 8,22
a v tichosti
3,13; Mt 21,5; 2Tm 2,25; 1Pt 3,16
přijměte
Mt 13,20; Ga 1,9; 1Te 1,6; 2,13
zaseté slovo, které má moc
4,12; Mt 10,28; He 5,7
zachránit vaše duše.
jde o záchranu celého člověka; Mk 3,4; 8,35

22Buďte však těmi, kdo slovo činí,
4,11; Mt 7,24—27; Sk 10,35; Ef 6,6; 1J 2,29; Ez 33,31n
nebuďte pouze posluchači,
Ř 2,13
kteří klamou sami sebe.
1K 3,18; Ga 6,3
23Neboť je–li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle
1K 13,12
pozoruje svou přirozenou tvář;
24podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl. 25Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody
2,12; ::Ř 8,2
a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený
v. 12; J 13,17
ve svém jednání.

26Domnívá–li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě
3,2
svůj jazyk,
v. 19; Ž 34,14; 39,2; 1Pt 3,10
klame
He 3,13
své srdce;
Dt 11,16; Iz 44,20
jeho zbožnost
1Tm 2,2v; srv. Sk 26,5 (náboženství); Ko 2,18 (uctívání)
je marná.
Mal 3,14; Mt 15,9
27Zbožnost čistá a neposkvrněná před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat
Mt 25,36
sirotky a vdovy
Dt 14,29; Ž 146,9; Iz 1,17
v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa.
4,4; 2Pt 2,20; 1J 2,15—17

Copyright information for CzeCSP